Divadlo Járy Cimrmana - Němý Bobeš

V neděli 3. února 2019 jsme byli v pražském Divadle Járy Cimrmana na hře Němý Bobeš aneb Český Tarzan. K nejdůležitějšímu svědectví o této hře jistě patří následující divadelní kritika Jana Nerudy uveřejněná v Národních listech v květnu r. 1891, která jistě stojí za přiložení.

Divadelní sál byl slušně obsazen, zvláště poté, co se příchodem nás dvou počet diváků zdvojnásobil. Kus nesl název Němý Bobeš a sestavil ho sám principál. Jeho děj vyprávět bych nesvedl. Autor vracel jej hned do minulosti a hned zase zpátky, takže jsem brzy nevěděl, kde vlastně jsem. Hvězdou celého dramatu je Bobeš. Jsou tam však i malé hvězdičky, například pan farář a lékař, kol nichž se velké točí. Největším zážitkem uměleckým byl pro mne výkon pana Živného. Říká se, že doušek vína dodá herci jistoty. Nevím. Pan Živný nebyl schopen udržeti své potácení v mezích jeviště a co chvíli nám zmizel v kulisách. Nesmím zapomenouti ani na paní E. K. G. v roli údajně krásné paní hajné. Nechtěl bych ji věru potkati sám v lese. Skutečnost, že s ní pruský důstojník baron Walter sdílí lože, jen znovu ukazuje, kam až člověka může dohnat válka.

Těsně před koncem, při výkřiku "Pomoc! Zloději!" čtvrtina diváků odešla. Byl to ponocný, kterému začínala služba. Nakonec pan Živný na scéně definitivně usnul, Bobeš konečně nalezl, co hledal, a nebylo tedy již o čem hrát.